Jdi na obsah Jdi na menu
 

Před nedávnem jsem byla zblblá z jedné záhadné události, kterou jsem popisovala ve "Vědmě". Šlo tam o to, že se někdo záhadně objevil v životě jednoho člověka prostřednictvím náhody v internetu. Měla jsem silný pocit, že se to opakuje v případě Ivanky.

Přišla sem k nám nečekaně, překvapivě se zorientovala, pročítala starší příspěvky a vyjadřovala se k nim. Pro mě to bylo milým překvapením, že ne vše, co napíšeme, nenávratně zapadá do nepovšimnutí a Ivanka byla pro mě milým vánočním dárkem :-). Děkuji za příspěvky ještě i tady: Graverův blog , Podpora režimu dříve a nyní , Na pranýři , Jak a čím myjete klávesnici , Dva přístupy, jak jednat s hajzly , Tip na rychlou a zdravou večeři  , Kdo je ještě panna.

Ale to největší překvapení přišlo, když se Ivanka dostala k článku "K čemu je víra" a získala dojem, že ta přítelkyně, o které píše Jitka, je ona! Jak vidíte z příspěvků, byly jsme z toho obě zmatené a než se k tomu vyjádřila Jitka, která tady nebyla, byla jsem pěkně napnutá :-). Závěr - byla to jen náhodná shoda okolností, Jitka s Ivankou se neznají.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

maličkosti

(Ivana, 6. 1. 2008 3:11)

Kdyby si někdo namlouval,že už dosáhnul spokojenosti nebo snad i dokonalosti,tomu bych chtěla připomenout Parkinsonův zákon..dokonalost je konečná a konec znamená smrt a řekněte komu by se pro vytouženou dokonalost chtělo zítra umírat?O významu prožívaných maličkostí jsem měla čas přemýšlet,kdepak nějaké maličkosti malichernosti .Lidé dávají přednost věcem zásadním...jenže právě ty maličkosti znamenají víc,než si myslíme-v nich totiž všechno vězí a to nám nakonec až život prozradí(ukáže)právě ty maličkosti činí věc dokonalou Taky tam kdesi hluboko v sobě slyšíš....vytrvalý hlásek,který sice potichu na nás vyžaduje změnu k lepšímu.
Většinou se hrozíme,kolik energie bychom museli vynaložit na přemáhání pohodlnosti a na přemáhání zlozvyků....Pro maličkost se pece nevyplatí plýtvat časem.Jenže cesta k dokonalosti vede zrovna jak na potvoru přes změny nekonečného počtu těch maličkostí..A my nakonec poznáváme překvapeně,že každý z nás není nic víc a nic méně než tvůrce vlastního života..a tak z prožitých plynoucích hodin dnů leštíme tvarujeme nenápadnou proměnu duše k dokonalé věčnosti no a uvědomíme si že věčnost už není žádná maličkost ..jsou ony chyby maličkosti...které rády budí zdání směšných prkotin????


Ivi, máš velký kus pravdy...

(bdm, 3. 1. 2008 20:48)

..a já to možná až tak ne moc přesně napsala. Tím nastartováním a tím, co je nám vrozené, jsem myslela především péči a dávání svým potomkům (matky svým dětem). A máš pravdu, že tím opačným směrem (k rodičům) nám to nějak uniká. Ale tohle uniká většině (jestli ne všem) ostatním druhům. Tam se s nějakou péči o rodiče nesetkáváme. Proboha, ale já to neobhajuji! :-))). Jen s porovnáním s okolním světem je to prostě běžné. A vidíš, právě kolikrát je dost zarážející, že ti, kteří dávají "cizím", se nedokáži postarat o vlastní rodiče. A je to podle mě přesně tak, jak říkáš - péče o rodiče se asi musí odkoukat. Já to tak mám a pevně doufám, že to takhle bude i u mých dětí. Ale nespoléhám na to :-)))).

Ano, a s tím čistým altruismem to tak možná bude = že vlastně není. Poděkování, úsměv, pochvala,.. v nás vyvolává tak příjemné pocity, které jsou možná tím naplněným očekáváním, takže to možná fakt bude něco za něco :-)))).

Souhlasím, pěkné :-)

(Jana F., 3. 1. 2008 20:39)

Taky se mi ta vaše debata moc líbila. Je poznámku k tomu tvému zdůrazňování výchovy, Ivanko. Někdy to totiž dopadá s výchovou úplně naopak, než jak si představovali rodiče.

Pěkné, naučné(to mi to,ale trvalo)

(Ivana, 3. 1. 2008 20:21)

No tak děkuji za pěkné vysvětlení.No že je nám to dané,takhle jsme nastartované a že tohle nás nikdo nemusí učit ,to teda nesouhlasím...víš co je lidí kteří i na své nejbližší kašlou(snad právě s toho důvodů,že to ve své domácnosti-rodině neviděli,nebyli k tomu vychovávaný.(myslím k tomu rozdávat dobro.)
Ale souhlasím Blani s tebou ,že čistý altruista se na této planetě nenajde.
Asi mi nebudeš věřit,ale od sousedky opravdu nic nečekám(jen si myslím,že když se na někoho usměji ...bude se on usmívat i když už já tu nebudu )tak hmmmmm vidíš přece něco očekávám ani nevíš,jak jsem ráda,že nejsem ta zvláštnost-nenormálnost-a snad ani úchylná nejsem... jejda a ještě tak být genetickou chybou !!!
Tudíž DEKUJI (beru to jako lichotku)
Taky tady čtu o tom přispívání na charitu - jsou i lidé kteří přispějí a nechtějí být zveřejněni...no ale do odečtu z daní jim to asi jde - že?? To je tvoje parketa...
To jsme si pěkně popovídali mám s toho pěkný pocit,jsem zase o kousek blíže k chytrosti...
DĚKUJI....myslím se bavili i přihlížející,které tímto zdravím.

Dávání

(bdm, 3. 1. 2008 18:15)

Ivi, já jsem ty dvě situace (peníze do Afriky a charitu) dala jako příklady altruismu. A taky proto, že tohle dávání je vždy o penězích (nebo materiálu) nebo o dávání času, popř. je to směsice obojího. To jen na vysvětlení. To, co dáváme svým dětem (nebo příbuzným) už není o altruismu - tohle je nám dané, takhle jsme nastartování a tohle nás nikdo nemusí učit, k tomu nás nikdo nemusí vychovávat. A tak to funguje všude kolem nás. Zajímavé a zvláštní je na nás to, že dáváme nepříbuzným a na úkor těch příbuzných.

Buchty pro sousedku jsou krásný příklad :-). Pokud jí doneseš buchty a (třeba podvědomě) očekáváš, že až se jí jednou taky něco podaří, tak ona donese Tobě (nebo Tvým dětem nebo Tvým vnoučatům, atd.), pak to ten "čistý" altruismus není. Je to něco vcelku pochopitelného, normálního, v přírodě se vyskytujícího. Do podvědomí si až tak nevidíme, takže kdoví, jak to skutečně je. Jestli za každým naším rádoby altruistickým skutkem je očekávání, tak vlastně altruismus jako takový ani neexistuje :-)))). Pokud odezvu opravdu nijak nečekáme, pak je to zvláštnost, "nenormálnost" v živé přírodě a jakási úchylka :-)))) - někteří to i nazývají genetickou chybou :-)))).

Těžko říct, jestli i přispívání na charitu (zase příklad) je čistě altruistický počin. Ti, kteří o tom mluví (že přispívají), pak něco očekávají - uznání, obdiv - protože všeobecně jsou uznávání ti, kteří jsou mecenáši. Všeobecně ctíme lidi, kteří druhé (cizí) nenechají v nouzi a považujeme to ctnost. Takže jejich odměnou je uznání druhých. A máme potřebu, když už přiznáme, že nepřispíváme, to nějak zdůvodnit. Protože když už neděláme to, co je obecně ceněno, tak si to musíme obhájit.

Takže "zvláštní" a "úchylní" jsou ti, kteří přispívají, aniž by čekali, že se jim to jednou nějak vrátí nebo že za to dojdou uznání. A to je ta záhada :-))).

Kam se na nás hrabou psychlógové atd.

(Ivana, 3. 1. 2008 16:34)

Asi máš i v něčem pravdu,ovšem Blani mě ani nenapadlo nic kolem peněz, ani jsem myšlenkami nezabloudila za hranice našeho státu... Tady se chytím myšlenky Jany ..já dám dobro(slušné chování)svým dětem a potom se to šíří dál rok od roku (ponejprv si udělat pořádek doma kolem sebe na svém)
Mimochodem,možná mě teď někdo odsoudí,ale já přestala přispívat na jakékoliv nadace atd….viděla jsem dům(i s vybavením ve vnitř)nejmenované paní která patří mezi prvních deset lidí…..organizátorů nejmenované nadace.
Shrnuto, neví co roupama...ve svém bydlišti to není taková dobračka ,jako třeba vystupuje v médiích.
Dobro je věnovaná láska, nejsou to vždy peníze...já když peču buchty né vždy,ale občas cinknu i u mladé sousedky(má malé dítě,tudíž- fofr)a nějaká ta buchta se jí vždycky hodí.Třeba až bude ona už zaběhlá zkušená žena i ona vypomůže zase nějaké té mladé mamince....(A neříkej,že jsem naivní,mě to zas tak moc nestojí,nemám o co přijít(podvědomě je třeba tato mladá žena postrčena konat dobro do budoucna.. .a tím snad bude lepší svět.

re: Konání dobra

(bdm, 3. 1. 2008 14:54)

Chápu, jak to myslíš - člověk má raději kontrolu nad svými altruistickými skutky. Jenže ta podstata je pořád stejná. Třeba to "postarám se o nějaké zvíře, které je v mém dosahu" je zase investice do "cizího" - zase dávání, kde asi neočekáváš nějaký svůj prospěch. Nechci, ať to vyzní, jako moje brojení proti takovým skutkům - většina z nás takových je, takhle to vidíme kolem sebe, takto jsme vychovaní, takhle vychováváme své děti. Já chci jen říct, jak pozoruhodný člověčí jev to je a že stojí za to, aby se člověk nad ním zamýšlel.

Konání dobra

(Jana F., 3. 1. 2008 13:03)

Jsem z principu nedůvěřivá k posílání peněz, dělala jsem účto jednomu útulku pro zvířata a vím, co se tam dělalo s příspěvky, které tam s dojemnou pravidelností posílaly staré paní ze svých důchodů. Proto bych to brala tak - postarám se o nějaké zvíře, které je v mém dosahu a to v rámci svých možností. To samé s lidmi - nebudu nic posílat kraj světa, pomůžu lidem kolem sebe, i třeba z rodiny a z příbuzenstva, ale nebudu jim ani tak dávat peníze, jako spíš svůj čas. To je moje představa, jak udělat svět lepším :-).

Tohle se vám asi líbit nebude :-)))

(bdm, 3. 1. 2008 11:23)

Odpovědi "aby ten svět byl lepší a lepší" nerozumím. Zkusím prakticky: vydělám peníze a místo toho, abych je vložila do svých dětí (jakkoli, třeba knížky, jídlo,..), pošlu je na hladovějící do Afriky. Nebo jinak: svůj volný čas vložím do charitatívní činnosti místo toho, abych ho vložila do své rodiny. Takhle ten svět bude lepší a lepší? Až nás bude 6 miliard nasycených, což by v blízké budoucnosti znamenalo, že nás bude 7 miliard hladových, je tohle "ten lepší svět"?

Děkuji za vyčerpávající vysvětlení

(Ivana, 2. 1. 2008 22:37)

No..teda.Tady co mě ponejprv napadlo"ČISTÝ" altruista,(jak píšeš aniž by něco očekával..atd.)Je jen Pán Bůh.(tady cena za dobro byla opravdu hodně vysoká.)..ale i ten čekal,že se lidstvo zamyslí nad sebou a bude se snažit žít lépe a lépe.
V čem je člověku prospěšný altruismus?
Jaký užitek má člověk z toho,že se tak chová?
(To jsme si už pověděli..aby ten svět byl lepší a lepší.)
Jsem hrozná já vím!
Pokud žádný užitek s toho člověk nemá,tak proč se tak chová?
Myslím že ten užitek(z altruismu)člověk má !
Ale chápu,že to může být domněnka jen má,co nadělám...
Nakonec jsem si nechala úvahu ...V čem je prospěšný jeho genům?To teda neví,když altruismus dědičný není,narozdíl od genů,které jsou dědičné.
No závěr ….Asi by jsem byla ukamenovaná těma psychology,sociology,biology..atd.

Zkoumání altruismu :-)

(bdm, 2. 1. 2008 20:18)

Zkoumá se to, co je zvláštní a tak nějak nenormální :-). "Čistý" altruista dává, aniž by něco očekával a navíc dává na vlastní úkor nebo na úkor vlastních (třeba dětí). Něco v tom smyslu, že cena za dobro je moc vysoká. A v tom je ta zvláštnost - ta "nenormálnost". V čem je člověku prospěšný altruismus? V čem je prospěšný jeho genům?Jaký užitek má člověk z toho, že se tak chová? Pokud žádný užitek z toho nemá, tak proč se tak chová? A k absurditě (nesmyslnosti, rozporuplnosti,..) pak dochází, když se přehání.

Až budeš mít na mě čas

(ivana, 2. 1. 2008 19:22)

To Ti dávám taky kapky,že Blani.Omlouvám se za mé (asi laické)popisování,vysvětlování mých úvah.Dík

Jen mě kopej...

(ivana, 2. 1. 2008 19:16)

Nejsem tak dokonalá,tudíž jsem si ve slovníku cizích slov našla slovíčko
ALTRUISMUS=láska k bližnímu,nezištný a laskavý vztah k druhému člověku-nesobeckost k lidem.
Altruista=je nesobecký člověk s dobrým vztahem k druhým lidem
A tak mi to připadalo jasné.
Altruismus ..no vrozený nám není..ale chtěla jsem říct co je na tom ke zkoumání???(myslela jsem, že je pochopitelné,že dobrý člověk z nebe nespadl.)

A taky si myslím,že je pochopitelné že ...já dám světu to dobré -(vychovávám tomuto světu dobrého člověka) a další- (ten dobře vychovaný člověk ) to dobré předá dál a tím se svět vylepšuje.
Tím já očekávám,že se dobro vrátí!

Prosím o vysvětlení slovíčka ad absurdum..to mi tam nějak nesedí...(do té tvojí věty)
Ale jsem ráda,že mě kopeš k těmto úvahám.
Ve slovníku jsem našla jen slovo …absurdum = odcizený…vyjadřující mystérium lidské existence,nebo nesmyslnost vesmíru.

re: altruismus

(bdm, 2. 1. 2008 17:58)

Že je jednoduchý? No tak encyklopedická definice asi jednoduchá a pochopitelná je ale podstata toho samotného jevu už tak jednoduchá nebude. Sama jsi napsala, že k altruismu jsme vychovávání. Není nám prostě vrozený a je svým způsobem "nepřirozený". Proto bývá objektem zkoumání. Ten reciproční (já dám tobě, protože očekávám, že ty dáš jednou mě) se v přírodě občas vyskytuje, jenže u našeho druhu nejde jen o tuhle výměnu a altruismus je mnohdy dohnán ad absurudum.

altruismus

(Ivana, 2. 1. 2008 16:30)

Všechna čest Evičce,ale když tak teď to tady čtu..že Evička to dala jako jednu z možných variant - PROČ ..? (někteří pomáhají....?) (ať s toho či jiného důvodu...)
Já se Evičce omlouvám,ale já na tyto řeči většinou zareaguji...každý hádá podle sebe.
Já si prostě netroufám niky hodnotit proč, co, kdo, jak dělá..!

Altruismus:
No a jaké pak zamýšlení nad něčím tak jednoduchým….
Nad altruismem ?- Altruista… je nesobecký člověk s dobrým vztahem k druhým lidem...
No teda ženy,mámy...to je vždy výchovou...a ta dá hodně práce..jo,ale dnešní doba tomu nedává moc času vychovávat to naše potomstvo.
To člověk musí pěkně vystihnout i chvilku,kdy je příležitost a ochota (…jak MÁ ,tak i těch VYCHOVÁVANÝCH ) jo,ty naše drobečky vést k dobrým skutkům..
Prostě když vidím zájem (dětí) naslouchat,vést s nimi debatu… se vším švihnu a věnuji se jim (dětem - našemu potomstvu)..Ale jak říkám,kdo si to dnes může v té uspěchané době, dovolit? Udělat si takový čas na děti… ..Hmmmm?.

re: Minulé debaty

(bdm, 2. 1. 2008 14:12)

Já bych i tu potřebu měla - lépe řečeno, když mě někdo cituje nebo oslovuje, tak předpokládám, že nějakou odezvu ode mě čeká a považuji za slušnost se k tomu vyjádřit. Ale v tomto případě jsem záměrně "neslušná", protože to, o co TAM šlo, bylo ve své době, v nějaké náladě, při nějakých emocích, které (bohudík) nejdou znovu a stejně navozovat :-).

Vím, četla jsem jak se Ivanka ohradila. Ale já myslím, že to Evička tenkrát vůbec tak nemyslela. Že to nemyslela jako "že slušnost a obětavost pomáhat je …následek těžkého života,léčení povahy…atd.". Dala to jako jednu z možných variant, proč někteří pomáhají a jako protiváhu toho, že někteří pomáhají proto, že jsou věřící.

Nad lidským (ale i zvířecím) altruismem se zamýšlí a zkoumá ho spousta psychologů, sociologů, biologů, antrpologů,... a je to docela zvláštní fenomén :-))

Minulé debaty

(Jana F., 2. 1. 2008 12:39)

Máš pravdu, asi nikdo nemáme potřebu se k tomu dál vyjadřovat, už jsme svoje názory napsali. Ale je moc zajímavé číst reakce Ivanky. Jako jedno z nejzajímevějších mi připadá její vyjádření, kterým reaguje na výrok, že někdo pomáhá lidem protože si tím kompenzuje svůj špatný život. Ivanka se proti tomu rázně ohradila a napsala, že pomáhá lidem ráda, z vnitřního přesvědčení a protože tak byla vychovaná a vychovává tak i své děti a nebere to jako oběť, ale jako radost.

Panečku! :-))

(bdm, 2. 1. 2008 10:41)

...to jsem si početla :-). Jani, ta Tvoje navigace je super - já bych bez ní byla úplně v háji :-). Jsi fakt dobrá :-). Znovu jsem si přečetla i ty spící diskuze a zavzpomínala :-). Ivanka v nich reagovala i na mě ale snad mi odpustí, že já už nebudu - ono některé ty reakce (moje) byly takové emotivní, ty emoce jsou už pryč, tak by se to asi posunulo jinam, takže to raději nechám tak. Ale moc se těším, až se všichni sejdeme nad nějakým novým tématem. Takže nám všem tady (i jen nakukujícím) přeju do nového roku hodně zajímavých témat, hodně povídání i hodně rozdílných názorů, ať máme rozšířené obzory :-)).